Ach ty přechody

Dnes jsem se vrátila z kurzu v Brně. Snad na mě frekventanti nepoznali, že paní lektorce čouhá sláma z bot... Dost jsem se bála, že jsem vypadla z rytmu, ale nakonec mám pocit, že pohoda, kterou na mě chalupa dýchá mé práci jen prospěla.

Zato po příjezdu mě čekala informace. Ovce má ztvrdlé a horké vemeno! Mě polil pot studený, městské boty a sako letěly do kouta a já do chléva. Kupodivu ovečka kopala jen přiměřeně a já měla za pět minut půl litru mléka a bylo po „zápalu“ vemene. Takže jehňata přecházejí z kravské zpět na ovčí stravu.

Mléko jsem opatrně ochutnala a první pocit byl překvapivý - cítila jsem malinko slanou chuť. Druhý dojem byl naprosto stejný jako čerstvě nadojené kravské mléko. Otázka je, jak bude chutnat za hodinu. Což se teď nedozvím, protože naši milí jehněčí teroristi všechno zbaštili. Už se těším, jak si doma vyrobím první ovčí jogurt - tedy zbyde-li nám kapička...