11. říj, 2018

Jak jsme bojovali s medvědem

Dnes mi v 6:30 pípla smska od kamarádky, že chtěla přijít na hřiby, ale bojí se medvěda, který se u nás prý potuluje. Ujistila jsem ji, že medvěd byl vidět v Jarcové, tedy se od nás vzdaluje a povzdechla si, že jsem asi poslední, kdo medvěda zaručeně neviděli. 

Zdeněk spravil štípačku, a tak jsem se ráno nadšeně vrhla na hromadu špalků, které jsem plánovala uložit do zbrusu nového dřevníku, Zdeňkem zhotoveným.

Najednou jsme uslyšeli volání o pomoc. První myšlenka: Tomáš kácí v lese a zůstal pod stromem. Letěla jsem domů pro obinadlo (nic víc mě nenapadlo), Zdeněk pro klíčky od auta, ale v momentě byl zpátky a volal, že Tomáš vede medvěda. No, Tomáš nám před 20 lety přivedl z lesa hezkou ovečku, on tam umí najít ledacos, ale medvěda? 

Po vyběhnutí ven jsem uviděla výjev jak od Berousků: na louce si vykračoval Rigoš (na obrázku), pak štrádoval Tomáš (hurá, živý!) a v patách za nimi výstavní vypasený medvěd.

Rychle domů pro dělobuchy a zapalovače (Tomáš si prý v tu chvíli myslel, že jsme zdrhli, nechali ho v tom a zabarikádovali se doma), Zdeněk se statečně vrhnul do chumlu příchozích, ale zapalovač mu selhal. A já se zachovala naprosto neprofesionálně. Místo toho, abych tuto situaci zvěčnila (a snímky by to byly parádní), zbylo dělobuchování na mě. Po vystřílení všech dvou patron jsem hodila zapalovač Zdeňkovi, čímž mohl v kanonádě pokračovat. Medvěd pak důstojně odkráčel do lesa.

Mírně pobledlý Tomáš vyhrknul, že v lese vytahoval dříví. Když se sehnul, viděl těsně za sebou medvěda, který dostal evidentně chuť na jeho Rigoška. Místo toho aby utekl, zvládnul ještě koně vypřáhnout od kmenu stromu, medvěda zatím zaháněl vším, co mu přišlo pod ruku a upaloval k nám, což bylo přes 300 m.

Konec příběhu - nebo vlastně začátek?
Za chvilku se k nám přiřítili v časovém pořadí:
– teta a bratr Tomáše (hnal je samozřejmě strach o Tomáše) 
– starosta s pomocníkem (ti prý už dnes kvůli medvědovi zasedali a pak ho honili po lese, bohužel v Jarcové)
– TV Nova (nepřesvědčila jsem je, že mě medvěd potrhal triko a sama se přiznala, že mi ho prokousnul králík, tak už se se mnou moc nebavili)
– lesáci (ti by tam podle mě měli být jako první a jen se ptali, jestli tam FAKT BYL)
– ochranář (informoval nás o tom, že medvědi jsou plaší, jen tento asi nemá ty správné návyky, velmi přínosné info)
– TV Prima (natáčeli si i našeho medvědobijce Bobíka, který by ho určitě zakousnul, kdybychom ho po dobu akce preventivně nezavřeli)
– kamarádka, která mí ráno psala smsku, ale až po ujištění, že je medvěd opravdu pryč!

To se musí člověk odstěhovat z Prahy, aby se o něm povídalo v hlavních večerních zprávách hned ve dvou TV. 

A teď zpátky do reality: ovečky mají po volném toulání se, zítra zvyšujeme ohrady, protože se nějak vytrénovaly a ohradu, ve které občas bez reptání loni dlely, teď přeskočily jako antilopy.

No a pak konečně zaplnit ten dřevník!

Jó, tady to žije...

Komentáře

24.10.2018 20:06

Pavlína

Díky, od tebe si toho hodně vážím a zdravím do Bělé!!!

21.10.2018 20:50

Naďa

Perfektní článek!!!!!